Vítáme Vás v sekci vytvořené speciálně pro zdravotníky a věříme, že zde najdete spoustu užitečných informací o protonové léčbě hrazené zdravotními pojišťovnami.
V Nizozemsku mají propracovaný systém indikace k protonové radioterapii. Není založen pouze na parametrech konkrétního plánu, ale je stanoveno individuálně tzv. absolutní zvýšení rizika pro každou pacientku. Základní kardiovaskulární riziko bez radioterapie je určeno na základě národní statistiky, která bere v úvahu věk, pohlaví a přítomnost kardiovaskulárních rizikových faktorů. Riziko plynoucí z ozáření je modelováno na základě práce Darbyho a kol.5), kdy za každý Gray střední dávky na srdce roste riziko o 7,4%. Limit je pak stanoven odečtením individuálního rizika z radioterapie od základního kardiovaskulárního rizika. Pokud je 2% a vyšší, je vypracován srovnávací protonový plán. Pacientka je odeslána k protonovému ozáření, pokud je rozdíl rizika mezi protonovým a fotonovým plánem 2% a vyšší34).
V České republice zatím takové přesné doporučení nemáme. Domníváme se, že existuje několik skupin žen, které by mohly profitovat z protonové radioterapie.
Zvážení indikace protonové radioterapie u pacientek s karcinomem prsu:
První skupinou jsou pacientky s levostranným karcinomem prsu, u kterých by fotonová radioterapie vedla k vysoké zátěži kritických orgánů (srdce Dmean > 2,5 Gy, levá sestupné koronární arterie Dmean > 10 Gy) a předpokládáme u nich life expectancy delší než 15-20 let. Nejvíce ohrožené jsou po předchozí kardiotoxické léčbě – chemoterapii, biologické léčbě (antracyklíny, trastuzumab).
Druhou skupinou jsou pacientky s preexistujícím kardiálním onemocněním, u kterých nelze aplikovat stejné dávkové limity na srdce jako u zdravé populace.
Další skupinu tvoří pacientky, u kterých je v plánu ozařování většího objemu, jako jsou bilaterální karcinomy prsu či ozařování lokoregionální včetně ozařování vnitřních mamárních uzlin. Protonová radioterapie zde nemusí volit kompromis mezi pokrytím cílového objemu a redukcí toxicity kritických orgánů.
Dalším faktorem mluvícím ve prospěch protonové radioterapie je stav po předchozí radioterapii v oblasti hrudníku včetně předchozí radioterapie druhostranného prsu či nevhodný anatomický tvar hrudníku (pectus excavatum, srdce naléhající na hrudní stěnu a pod).
Poslední skupinou jsou ženy se zjištěným genetický syndromem predisponujícím pacientku buď k vyššímu riziku tumoru nebo zvýšené toxicitě (např. BRCA1 mutace).
Kniha Protonová radioterapie, autor Pavel Vítek a kol., vydalo nakl. Maxdorf