PTC CLINIC
Informace pro odborníky

Co je lymfopenie?

Lymfopenie je stav charakterizovaný snížením počtu lymfocytů v periferní krvi, což může mít zásadní dopady na imunitní systém pacienta. Lymfocyty, zejména T-lymfocyty, hrají klíčovou roli v protinádorové imunitní odpovědi, a jejich redukce může negativně ovlivnit účinnost onkologické léčby a zhoršit přežití pacienta.

Co lymfopenii způsobuje?

K poklesu lymfocytů může dojít z různých příčin – například v důsledku chemoterapie, onemocnění imunitního systému nebo infekcí. V onkologii je ale stále častěji zkoumán negativní vliv ionizujícího záření, a to zejména v rámci konvenční fotonové radioterapie. Tento jev, známý jako radiačně indukovaná lymfopenie (RIL, Radiation-Induced Lymphopenia), je spojen s vyšší mortalitou po léčbě u řady solidních nádorů (například u karcinomu anu, jícnu, nemalobuněčného nádoru plic, nádorů hlavy a krku).

Radiačně indukovaná lymfopenie (RIL)

RIL je doprovodným účinkem radioterapie, který je často přehlížen, ale přitom může výrazně ovlivnit klinické výsledky. Některé studie uvádějí, že výskyt lymfopenie 3. nebo vyššího stupně může být spojen až s 65% navýšením rizika úmrtí. Nejvyšší riziko RIL je popisováno u nádorů v oblasti hrudníku, kde se nachází řada orgánů bohatých na lymfocyty či s bohatým prokrvením – zejména srdce, plíce, mediastinální uzliny, aorta a kostní dřeň (zejména v žebrech, hrudních obratlích a sternu).

Protonová terapie a její výhody

Protonová radioterapie je v tomto kontextu významnou technikou, která může redukovat riziko vzniku RIL. Je to díky fyzikálnímu profilu protonové RT, který umožňuje ozařovat cílovou oblast s vysokou přesností a minimalizovat dávku v okolních zdravých na lymfocyty bohatých tkáních. Díky tomu je radiační zátěž lymfocytů v krevním oběhu a orgánech produkujících lymfocyty významně nižší než u fotonové radioterapie. To může hrát zásadní roli zvláště u pacientů indikovaných k následné imunoterapii, kde je funkční imunitní systém klíčový pro účinnost tohoto typu léčby.

Výzkum RIL v PTC

Protonové centrum Praha (PTC) se aktivně podílí na několika mezinárodních výzkumných projektech zaměřených na radiačně indukovanou lymfopenii (RIL) a zároveň realizuje vlastní klinická hodnocení v této oblasti. Cílem těchto studií je lépe porozumět dynamice změn v počtu lymfocytů během radioterapie, identifikovat faktory ovlivňující rozvoj RIL a optimalizovat léčebné přístupy tak, aby byla minimalizována imunologická toxicita léčby, a to bez negativního ovlivnění terapeutické účinnosti.

Temporal dynamics of lymphocytes in prostate cancer patients treated with proton therapy

V prospektivní studii realizované v PTC byly hodnoceny změny absolutního počtu lymfocytů (ALC) u pacientů s lokalizovaným karcinomem prostaty léčených různými režimy protonové radioterapie. Studie zahrnovala celkem 181 pacientů rozdělených do tří léčebných skupin podle typu frakcionace a rozsahu ozáření.

Skupina A podstoupila ultrahypofrakcionovaný režim 36,25 Gy v pěti frakcích bez ozáření pánevních lymfatických uzlin. Skupina B byla léčena režimem 63 Gy ve 21 frakcích bez ozáření pánevních uzlin a skupina C obdržela stejné dávkování včetně ozáření semenných váčků a pánevních uzlin. Výsledky ukázaly výrazné rozdíly ve výskytu radiací indukované lymfopenie (RIL) mezi jednotlivými skupinami. Ve skupině A byl zaznamenán výskyt lymfopenie (ALC < 1,0 × 10⁹/l) pouze u 8 % pacientů, ve skupině B u 17 %, zatímco ve skupině C, kde bylo součástí terapie PNI, dosáhl výskyt RIL až 84 %.

Kromě rozsahu ozáření a typu frakcionace se jako významné prediktory vývoje lymfopenie ukázaly i výchozí hodnota ALC a celková dávka. Zajímavým nálezem bylo, že u části pacientů došlo během prvních dnů léčby k přechodnému vzestupu počtu lymfocytů, což může svědčit o krátkodobé imunostimulační odpovědi.

Závěry studie podtrhují důležitost individualizace léčebných plánů s ohledem na ochranu imunitního systému, zejména u pacientů, kteří mohou být kandidáty pro kombinaci radioterapie a imunoterapie. Protonová terapie, díky své vysoké přesnosti a schopnosti šetřit zdravé tkáně, představuje zřejmě optimální modalitu pro dosažení nejnižší imunologické toxicity při zachování vysoké účinnosti léčby. Tento výzkum přináší důležitá data pro další rozvoj personalizovaného přístupu k onkologické péči a podporuje širší využití protonové radioterapie v kombinovaných léčebných režimech.

Reference

Al-Hamami S., Kurucz S., Vondráček V., Pekar V., Andrlík M., Dědečková K., Benešová I., Haas A., Ondrová B., Pasztorová A., Vítek P., Kubeš J.. Temporal dynamics of lymphocytes in prostate cancer patients treated with proton therapy. Frontiers in Oncology, 2025. doi: 10.3389/fonc.2025.1470876.